44. Strach...
..je to jen emoce, která se dá překonat. Strach mám z výšek, ale na
Petřínskou rozhlednu vylezu, strach mám i třeba z pavouků, ale když
nějakého vidím tak nekřičím a ani ho nezašlapávám. Můj největší strach
je o děti...strach o jejich budoucnost...strach, abych je dobře
vychovala a oni se nemuseli v životě bát...Jsou nevětší láskou mého
života, ač to tak někdy nevypadá. Někdy hodně křičím, někdy nějaká
přiletí, ale přeju si, aby jim takovýhle úsměv a sourozenecká láska
vydrželi, aby ten jejich největší strach byl taky o jejich děti pokud
nějaké budou mít...a pokud někdy oni budou mít nějaký strach, aby
věděli, že mě tady mají a nemusí se bát za mnou přijít...
Žádné komentáře:
Okomentovat